falesia
/faˈlɛ.zja/
dişil
İTALYANCA → TR
İtalyanca "falesia" kelimesi Türkçe'de falez, uçurum, yar anlamına gelir.
Çeviri
Genelfalez
Geneluçurum
Genelyar
Çekim Tablosu
çoğulfalesie
Tanım
•coastline with continuous cliffs · climbing wall
Diğer Dillerde
rock
çekim: tamlayan Felsens
eş: Fels
köken: From Middle High German felse, fels, from Old High German fels m (8. c), felis m (8. c), feliso m (8. c), felisa f (9. c), possibly from Proto-West Germanic *falis (“rock, cliff”), whence Old Saxon felis, Middle Dutch vels. Pfeifer is uncertain about the further origin. In one theory, he mentions the comparison to Old Norse fjall, Swedish fjäll, Sanskrit पाषाण (pāṣāṇá), Ancient Greek πέλλα…
Fransızcaaffleurement, éperon rocheux, falaise (eril) /a.flœʁ.mɑ̃/
outcrop
çekim: çoğul affleurements
eş: affleurissement
köken: From affleurer (“to surface”) + -ment.
İspanyolcaacantilado, afloramiento rocoso, despeñadero, peñón, precipicio, risco /akantiˈlado/
steep, sheer
çekim: çoğul acantilados
köken: Past participle of acantilar.
геогр. отвесный абразионный обрыв, образовавшийся в результате разрушения высокого коренного берега действием прибоя
Arapçaجُرْف, جُرْفٌ
Farsçaپرتگاه /part.ˈɡaːh/
precipice, cliff
çekim: çoğul پرتگاهها
köken: پرت (part) + ـگاه (-gâh)
لبهٔ پرتگاه
سمند تو زی پرتگاه از چه پوید ببین تا بدست که دادی عنان را
Kazakçaжар, жартас, құз
cliff · wall
çekim: çoğul жарлар · tamlayan жардың
köken: From Proto-Turkic *yār (“steep bank, shore”).
Türkmenceuçut
Uygurcaيار /jɑr/
precipice, cliff · hole
çekim: çoğul يارلار
köken: From Proto-Turkic *yār. Cognates with Turkish yar, Southern Altai јар (ǰar).
Başkurtçaҡая /qɑˈjɑ/
rock, cliff, crag (mass of projecting rock)
çekim: çoğul ҡаялар · tamlayan ҡаяның
köken: From Proto-Turkic *k(i)aya (“cliff”). Cognate with Old Uyghur [script needed] (qaya, “rock, cliff”); Uzbek qoya (“rock, cliff”), Turkmen gaýa (“rock, cliff”), Azerbaijani qaya (“rock”), Khakas хая (xaya, “rock”), Tuvan хая (xaya, “rock”), Yakut хайа (qaya, “mountain”), Kazakh қыя (qyä, “rock, cliff”).
Ниһәйәт, текә яланғас бер ҡая юлымды ҡапланы, һәм туҡтарға мәжбүр булдым.
cliff
çekim: çoğul kliffen
eş: klift
köken: From Middle Dutch clef, clif, from Old Dutch *klif, from Proto-West Germanic *klib, from Proto-Germanic *klibą.
aile: klifzwaluw
Portekizcefalésia, penha, penhasco, rochedo (dişil) /faˈlɛ.zi.ɐ/
cliff (a (near) vertical rock face)
çekim: çoğul falésias
köken: Borrowed from French falaise.
cliff, precipice
köken: In its modern form, first attested in the Dictionnaire coréen-français (韓佛字典 / 한불자전), 1880, as Early Modern Korean 벼랑. Ancestral Middle Korean form *벼ᄅᆞ〮 (*pyèló) is first attested in the Yongbi eocheon'ga (龍飛御天歌 / 용비어천가), 1447, as Middle Korean 쇠〮ᄫᅧᄅᆞ〮 (Yale: SwóyWyèló), a toponym. Alternatively, also attested in the Akhak gwebeom (樂學軌範 / 악학궤범), 1493, as Middle Korean 볋 (Yale: pyelh). These two…
İsveççeklippa
bedrock · a rock (something strong, stable, and dependable – usually a person)
çekim: çoğul klippor · tamlayan klippas
köken: From Middle Low German klippe, related to klif (“cliff, rock”), from Old Saxon *klif, from Proto-West Germanic *klib, from Proto-Germanic *klibą.
Segla mot klipporna där borta
en brant klippa
Han är en klippa som alltid hjälper till när det är problem
arête, crag (very thin ridge of rock)
çekim: çoğul granie · tamlayan grani
eş: krawędź, kant
köken: Etymology tree Proto-Indo-European *gʰrō- Proto-Balto-Slavic *-nisder. Proto-Slavic *-nь Proto-Slavic *granь Polish grań Inherited from Proto-Slavic *granь.
Ukraynacaкліф, ске́ля
Hintçeचट्टान (dişil) /t͡ʃəʈ.ʈɑːn/
rock, crag, cliff; rock formation · reef
çekim: çoğul चट्टानें
aile: मूंगा चट्टान
Fincejyrkänne, kalliojyrkänne /ˈjyrkænːeˣ/
a bluff; a bank, cliff, precipice, rampart (any steep earth or rock formation)
çekim: çoğul jyrkänteet · tamlayan jyrkänteen
köken: jyrkkä (“steep”) + -nne
aile: kalliojyrkänne, äkkijyrkänne
Çekçepřevis, skalisko, skalní věž, útes
terénní útvar tvořený pevným terénem čnícím nad místo vymezené z jedné strany stěnou
cliff
çekim: çoğul faleze · tamlayan faleze
köken: Borrowed from French falaise.
mountain peak, summit (highest point of a mountain in terms of altitude) · crag, rock, cliff
çekim: çoğul bércek
aile: bérces, bérci, bércű
Latincerūpēs, scopulus /ˈskɔ.pʊ.ɫʊs/
crag, cliff (projecting rock) · rock (in/under the sea)
çekim: çoğul scopulī · tamlayan scopulī
köken: From Ancient Greek σκόπελος (skópelos, “lookout place: hence peak, headland, promontory”), from σκοπέω (skopéō). Compare specula and specus, from the same root.
aile: scopulōsus
Aenēās scopulum intereā cōnscendit, et omnem
Dancaklint
a bluff; a cliff; a very steep incline at a coast
çekim: çoğul klinter · tamlayan klints
köken: From Middle Low German klint, from Old Saxon *klint, from Proto-West Germanic *klint. Doublet of klit.
Etimoloji
Borrowed from Old French faleise, from Frankish *falisa, from Proto-Germanic *falisaz (“rock, cliff”), from Proto-Indo-European *pelis-, *pels- (“rock, cliff”).